Napsala: Lenka Černá 

Když se mě klienti ptají, jaký vliv na ně může mít jejich emoční naprogramování, ráda jej jednoduše přirovnávám k určité “životní pravdě”, které věříme. A to jak v našem vědomí, tak i v nevědomí (o své životní pravdě nevíme).

Je to náš mentální návyk, který používáme v konkrétních životních situacích a mnohdy nejsme schopni toto navyknuté chování v inklinované chvíli ovlivnit. Proč?

Vaše emoce budou vždy silnější než naše logika

Zákon emocí je nemilosrdný a úžasný zároveň. Funguje stejně jako zákon gravitace. Ona síla sice není vidět, je však neuvěřitelně silná, souhlasíte se mnou?

Gravitační zákon respektujeme a netroufneme si skočit z okna (a doufat, že zrovna dneska gravitace fungovat nebude). Zákon Emočních rovnic funguje stejně. Jen jej z neznalosti nerespektujeme.

Co to v reálu znamená?

Jednoduše to, že se můžeme snažit logicky měnit náš život, ale pokud si nezměníme naše emoční nastavení, je nám to k ničemu. 

Podívejte se na následující příklady ze života: 

• I když dobře víme, že nemáme jíst večer, uspokojujeme naše emoční bolíska pojídáním čokolády u romantické komedie.

• I když logicky víme, že je dobré mít k sobě určitého partnera, neustále si do života přitahujeme stále ten samý, nevhodný, typ partnerů.

• I když logicky víme, že bychom měli šestřit, utrácíme za nesmyslné věci (emočně si kompenzujeme neúspěch)

• I když dobře víme, že nás práce nebaví, neumíme se emočně odpoutat od jistoty a jít do nových zážitků

Pamatujte si tedy, že pokud chcete změnit váš život, musíte změnit vaše primární emoční naprogramování.  

Jak tedy Emoční rovnice formují naše chování? 

Prvním projevem našich Emočních rovnic je tedy jejich formování našeho chování. Co to v reálu znamená? Jednoduše v sobě máme ukryté podvědomé šablony jednání, které se spouští na základě situace, kterou prožíváme.

Pro jasnou představu je zde ukázka z mé praxe: 

Renata trpěla chronickou žárlivostí na svého partnera. Přišla za mnou na schůzku nešťastná, protože věděla, že jí její chování vztah ničí, nemohla si ale pomoci. Přitom k žárlení neměla žádný důvod a za celou dobu vztahu nenašla jediný důkaz ani náznak, že by jí byl partner nevěrný. Logicky věděla, že k žárlivosti nemá důvod, avšak jednou za čas doma nesmyslně vybouchla a udělala partnerovi scénu. Když spolu šli do společnosti, měla tendenci jej sledovat a být v komunikaci s jeho kamarádkami nepříjemná. 

Když jsme analyzovaly důvody její žárlivosti, zjistily jsme následující: 

• její otec byl celý život nevěrný a matka o jeho nevěře otevřeně mluvila před dětmi 
• Renata od otce nedostávala žádnou lásku ani pozornost (nebyl často doma)
• její první partner jí byl nevěrný, což zjistila až po jejich rozchodu od společných kamarádů 

Na základě vysoce emočních prožitků jí vznikly následující Emoční rovnice: 

Muži jsou nevěrní. 

Nevěra je ve vztahu normální. 

Chlapovi nemohu věřit. 

Chlap mě zradil. 

Od otce jsem neměla lásku. 

Lásky mám nedostatek. 

Partner mě stejně jednou opustí. 

Od otce nemám žádnou pozornost.

Uvedené Emoční rovnice Renatě formovaly její chování, i když logicky věděla, že jí partner nevěrný není. Výše uvedené “životní pravdy” jí vedly do nepříjemné emoční formy chování, kterou nebyla schopna ovládnout. Díky tomu oslabovala pohodu a důvěru ve vztahu.

Emoční rovnice jsou tedy určitým emočním manuálem vašeho mozku, který své programy spouští na základě situací, které prožíváte a životních okamžiků, ve kterých se nacházíte. 

 

Nezapomeňte, že veškeré emoce, které prožíváte s otcem či matkou, se přepisují do vašich partnerských vztahů!

Pro odhalení vlastních Emočních rovnic si vyberte certifikovaného kouče zde: Tým koučů